Etymologie: -dukcia
pro-dukcia
de-dukcia
re-dukcia
Zamyslite sa, pátrajte, hľadajte, šťúrajte, rozkladajte, dedukujte, popustite uzdu fantázii...
dedukce: vyvození jednotlivosti z obecného
redukce: snížení, zmenšení, zjednodušení
Latinské sloveso duco (ducere, duxi, ductum) má několik významů, například táhnout či vést. Právě od něj jsou odvozena tři zkoumaná slova. Jejich předpony však základní význam slovesa proměňují a přenášejí do různých oblastí.
Osudy slov jsou složité. Různé změny a přenášení významů způsobují, že význam původní jako by zmizel. Jaký je vztah mezi prodloužením a výrobou? Když si však uvědomíme, že výroba předchází výrobek, probíhá předem a že obrazně řečeno při ní vytahujeme z materiálu výsledný produkt, zdá se situace jasnější. Prodloužení je také jakési tažení dopředu. V obou významech tedy jakýsi zasutý společný základ najdeme.
Stejně tak když dedukujeme, vedeme svou mysl od určitého souboru poznatků.
Nebelbrach Mechacha
Etymologie: -klamovať
Slovo reklamovat je odvozeno z latinského výrazu „reclamare“, což znamená v překladu a) hlasitě prudce odporovati, křikem odmlouvati b)ozvěnou se ozývati. Slovo samo osobě je však odvozeno ze slovesa clamo – křičeti, hlasitě volati, jmenovati, vzývati, přivolávati, takže se reclamare vykládá i jako opakovaně vyvolávati, znovu vykřikovati. Re – je předpona značící opakování (recyklace, reprobace, rekvalifikace,…)
Proklamovat má stejný kořen - latinské sloveso clamo, ale předpona pro zde slovu přidává trochu jiný význam. Pro zde zastupuje něco jako veřejně deklarovat slavnostně, veřejně prohlašovat, prohlásit, vyhlašovat, zdůrazňovat.
Deklamovat pak znamená přednášet, recitovat, opět předpokládáme že širšímu publiku.
Na všech slovesech je tedy vidět dodnes (a významově cítit!) jejich latinský kořen – clamo. Pokaždé se ale do světa vykřikuje něco jiného – jednou se to neustále opakuje (reklama), podruhé se to veřejně zdůrazňuje (proklamace) a potřetí se to civilizovaněji přednáší, někdy dokonce i v řeči vázané.
Rozhodně slovo etymologicky nesouvisí se slovesem klamat či tak podobně. Opravdu je odvozeno z latiny a čeština (a slovenština) ho přejala jako slovo cizí.
Jean Molliacová
začal jsem tedy reklamovat,
šel jsem hnedle do obchodu
a začal tam proklamovat,
kouzelník se na mě zaškaredil
a začal hned deklamovat.
A to už ani nehovorím o reklame, pri ktorej (často deklamovaním) výrobca proklamuje kvalitu výrobku alebo služby. ;-)
Všechny jsou předváděny na veřejných místech
Všechny jsou prováděny mluvením
Že každá je prováděna v jiné společnosti
1) v obchodě
2) třeba v kostele
3) v divadle
1) je stížností
2) je projevem
3) je dialogem
Jazykové okienko: Priečinok
Tak tedy priečinok, tohle slovo bylo pro mě opravdu neznámé! Ve slovensko-českém slovníku jsem našla, že priečinok = přepážka, přihrádka
Jiný slovensko-český slovník ale tvrdil, že priečinok je totéž jako zložka, tedy složka. O tom jsem ale zase jinde našla, že jde o něco jiného: „Zložka - nesprávny ekvivalent pre priečinok, teda metaforický názov (najmä vo Windows) pre adresár združujúci logicky súvisiace súbory.“ Takže asi priečinok je adresár, ale zložka je něco jiného?
„Adresár (angl. directory; ak združuje súbory, tak metaforicky známy aj ako priečinok alebo nesprávne zložka - angl. folder)“
Nevím, jestli takový rozdíl je v češtině, tam myslím, že v tomto významu jsou složka a adresář synonyma. (V původním významu slovo adresář označuje seznam poštovních doručovacích adres.)
Synonyma slova složka jsou:
Složka = 1. sloha, šanon, obálka, 2. člen, přísada, prvek, součást, ingredience, díl, dílek, element, komponent
Přihrádka = schránka, jejími synonymy jsou skřínka, pouzdro, sejf, ale to už je něco jiného než přihrádka…
Přepážka = 1.příčka (stěna), 2. okénko („přepážka“ na poště)
Takže v širším slova smyslu by se mezi česká synonyma slova priečinok dala počítat tato slova:
1. složka
2. sloha
3. šanon
4. člen,
5. přísada,
6. prvek,
7. součást,
8. ingredience,
9. díl,
10. dílek,
11. element,
12. komponent
13. přihrádka
14. schránka
15. skřínka
16. přepážka
17. příčka
18. okénko
19. adresář
i když tedy někde se ten význam už poněkud vzdaluje, protože jde spíše o synonyma synonym:)
Takže asi regulérní synonyma slova priečinok budou tato:
1. složka
2. sloha
3. šanon
4. přihrádka
5. schránka
6. skřínka
7. přepážka
8. příčka
9. okénko
10. adresář
Ale pokud byste mi uznala i další synonyma, např. vztahující se k významu složka (přísada, ingredience atd.), tak bych se mohla na těch 12b dostat, co myslíte?
S úctou Sophia Glis Glisová
Poznámka: A ja len upresním, že ako priečinok môžme označiť "složku" = šanon, alebo adresár združujúci súbory (angl. folder), ale nie zložku ako časť celku (člen, prvok, diel..).
"Naťahuje sa ako mačka na pazderí"
No musel jsem hodně dlouho hloubat o co vlstně jde,ale mám za to,
že se jedná o konopné lano, nebo vlákna s konopí takto vytvořené.
Natahování takové mačky se provádí tak, že ji pověsíme za pření nohy a dalším pazderím ji natahujeme u dolních nohou- zřejmě se takto natahovaly kočičí kůže. Nebo snad samotné kočky?
Jinak si myslím, že se jedná o přenesený výraz pro někoho kdo se vykrucuje a snaží se všemi způsoby obejít něco tak,aby to nemusel udělat.
Takže: V prvním pádě je to zřejmě „pazderie“ a jde o konopnou dřevovinu, česky „pazdeří“, vlastně dřevitý odpad při zpracování konopí setého. To se napřed rosí neboli máčí a poté se lámáním a „vytřásáním“ získává konopné vlákno. To lepší má použití podobně jako len nebo bavlna na výrobu textilního vlákna a tkaniny, horší vlákno z dolní třetiny stonku je tzv. koudel, kterou používají např. instalatéři na utěsnění vodovodních trubek. No a dřevité zbytky stonku, to je právě to pazdeří – pazderie. Mudlové prý ho v poslední době používají např. na výrobu izolačních desek pro stavebnictví či dokonce „konopného betonu“, také se z pazdeří vyrábějí brikety na topení.
Mačka, tady by se zdálo, že je to prostě kočka, a také jsem nalezla v literatuře doklad použití rčení: „Naťahovala som sa a vyžívala som sa v tom teple ako mačka na pazderí.“ Představuji si nějakou rozkošnicky se protahující kočku, která si hoví na měkké hromádce konopného pazdeří. Také jsem to úsloví slyšela v nějakém návodu na cvičení, zde jsem tomu rozuměla tak, že pokud se cvičenka má „naťahovať ako mačka na pazderí“, bude to asi něco jako český cvik „kočičí hřbet“.
Ale při čtení popisu technologie zpracování konopí mě napadlo, jestli to Slováci nějak nepopletli, protože možná nejde o žádnou kočku! Mudlové dříve zpracovávali konopí ručně a úvodní máčení prováděli někde v potoce či rybníčku (nebo to konopí prostě nechali ležet pár týdnů na strništi a máčet rosou), ale teď na to mají stroje! A tam je „MAČKA“, „lamačka“ a „vytřásačka“! No a možná že Slováci, jak slyšeli mačka, mysleli, že jde o kočku. Ale proč by se kočka válela po nějakém dřevitém odpadu z konopí? Lepší by byl pořádný polštář, totiž vankúš, ne? Třeba péřový (perie-pazderie se možná taky popletlo:) sama jsem napřed odhadovala, že pazderie je peří)
[link] a tady je obrázek takové mačky, ktorá sa naťahuje na pazderí:)
S úctou Sophia Glis Glisová
.
Popsat pazder je velice složité. Jedná se o jakousi zkroucenou tyčku s dvěmi ostny na konci a lístkem eukalyptu na vrcholu násady. Říká se, že pokud lístek eukalyptu zvadne, znamená to, že se vám nikdy nemůže podařit sluneční ponožky ani správně zasadit. Celý pazder je popsán runami, které vám pomáhají při práci.
Zde přikládám i obrázek Pazderu a mačky natahující se po něm: [link]
Jean Molliacová
Chystáme "poklad"
Malujeme v malování
Smažte mě
Tentoraz sa na vás obraciam s jedným jazykovým problémom.
Niekedy keď idem okolo riaditeľne počujem spoza dverí hlasy študentov, ktorí žiadajú "Smažte mě!"
A mňa vždy až strasie pri predstave, čo to vlastne tí študenti chcú...
Byl to obyčejný den... den, jako každý jiný. Ale divný, už od samého rána. Když jsem vykročila z ložnice, bylo mi zle, viděla jsem dvojmo a potácela jsem se, jako bych se právě vrátila z flámu. A přece, byla jsem naprosto střízlivá, čerstvě prospaná. A zelená jak stěna...
Poté, co jsem s obtížemi našla svůj červený župan, pod postelí našla červené chlupaté bačkůrky a kouzelným hřebenem jsem projela vlasy tak rychle, jak to jen šlo. Přece jen, snídaně, ta báječná, úžasná a nepřekonatelná věc, nemůže nikdy čekat, to by byl hřích. Tak jsem se tedy střídavě řítila a kouzala směrem k Velké síni s vidinou velké housky s jahodovou marmeládou. No a samozřejmě jahodového kakaa, které musí být tak báječně červené, aby mi ladilo k županu.
Občas jsem smykem zatočila natolik prudce, že jsem narazila do zábradlí, a někdy jsem dokonce sletěla na zem. Ale to mi nevadilo, při boji o včasnou snídani je přeci dovolené všechno.
Vběhla jsem do jedné chodby, už značně udýchaná. Slyšela jsem hlahol, ale takový zvláštní, tichý a přitom podivně hlasitý, možná to bylo tou ozvěnou. Zarazila jsem se. Tuhle chodbu jsem sotva znala. Tudy přede cesta na snídani nevedla!
Značně zmatená jsem zjistila, že jsem poprvé ve svém životě zabloudila. A tak jsem prostě šla rovně za nosem a čekala, až na mě vykoukne nějaké schodiště. Nevykouklo.
Místo toho jsem byla v chodbě plné dveří s nápisy jako: Dotazy, Sourozenecké vztahy, Soubojový klub a další. Všemu vévodil název Ředitelna. Ano, došlo mi to. Zabloudila jsem se do království kačenky. Do většiny dveří mířili nějací studenti. A všechny dveře až na jedny byly zavřené. Před nimi stála krátká fronta se studenty, kteří měli na krku ceduli a vypadali, že spí. Přiblížila jsem se k jednomu k nich a nakoukla na ceduli.
"SMAŽTE MĚ!", stálo tam. Zůstala jsem vyjeveně stát. Co že to chtějí? Myšlenkami jsem byla jen u jídla a tak jsem v myšlenkách viděla jen pánev a na ní smažící se řízek. A pak jsem si na ní představila studenta. Oklepala jsem se a pak jsem jednoho šťouchla prstem do ramene. Probudil se, nebo spíš procitnul, a podíval se na mě s dotazem v očích.
,,Co tu ještě rušíš?" zeptal se značně popuzeně.
,,Proč chcete spáchat sebevraždu? A ještě takovým krutým způsobem? Vždyť usmažit se je hrozně bolestivé a nepříjemné! K čemu taková muka??" zeptala jsem se a čekala jsem slušnou odpověď. Má "oběť" se ale rozesmála a zírala na mě jako na cvoka.
,,Proč by mě měli smažit? Já přece nejsem žádné filé, nebo tak nějak."
,,Ale tvá cedulka říká, že se chceš nechat smažit!" obvinila jsem ho.
Oběť se rozesmála ještě víc a pak ukázala na nápis na dveřích.
,,Žádost o smazání," četla jsem nahlas a došlo mi to. On nechtěl spáchat sebevraždu, chtěl "jen" odejít, opustit hrad. Zrudla jsem, omluvila jsem se a rozeběhla jsem se, celá v barvě svého županu. Opravdu už byl čas na snídani...
Jane Mooren
Jazykové okienko: Jinotaj - Sršeň:
Niektoré z prác si môžete prečítať po kliknutí na meno.
Artefaktórium - pavučina:
Menu lesních skřítků:
Artefaktórium - obraz
Tým z vás, ktorým sa nepodarilo vypátrať pravdu o obraze na ktorý si 15.5. spomíname prezradím, že informácie mohli hľadať napr. v niektorých kolejních múzeách, alebo tiež v archíve Denného veštca - hľadajte máj 2006 (napr. článok [link] )
Podľa slov historického kalendára Hogwarts je tento deň "připomínkou hrdinské výpravy studentů a profesorů do starého obrazu za záchranou celé školy".
Tu je malá ukážka úspešných prác:
.......................................
15 . 5. - Mezinárodní den obrazů
Nakonec jsem prohledala archiv Denního věštce a onu kýženou informaci v něm snad objevila.
V pondělí, 15. 5. 2006 nastala na hradě panika, protože všichni, studenti i profesoři pozbyli svá jména.
Samozřejmě toho někteří začali využívat k porušování školního řádu. Jenže najednou se ve Velké síni objevil Obraz. Začal pronášet nenápadné poznámky, ve stylu, jestli si s ním nechce někdo vklidu popovídat, že zná takové místečko. Obraz prozradil tajemnou formuli, díky kterému se člověk přemístil na ono místo a získal zpět své jméno.
Lidé, kteří formulku vyslovili se ocitli v obrazu. Obloha byla prý plná hvězd a tráva se třpytila rosou. Obraz všem příchozím oznámil, že jsou teď v něm uvězněni, a jediný způsob, jak se dostat ven je uhodonout jeho hádanky. Ty byly prý zákeřné. Jména se podařilo zachránit až před půlnocí.
Když si hrdinové ocitli zpět ve Velké síni, začali si pokládat otázky, zda to všechno se jmény nebyla práce obrazu. Ten ale zmizel a zanechal po sobě skobičku se třemi slovy: HA HA HA.
Tři odvážlivci, kteří vydrželi do konce známe. Byli to bibi střeštěnka, Majdule Hafila a John Werewolf.
Vy sama, p.p. Leti jste se prý také zúčastnila:)
Všechno jsem vypátrala v kalendáři (datum svátku) a pak kdy byla p.p. Aliska přijata (tvrdila, že se na to pamatuje. Nakonec jsem hledala články v Denním Věštci z roku 2006 a květen...
Článek sepsala p.p. Alisma Baily Fisto.
Elyssea Ellesméry
.......................................
Ve spolupráci s drahocenou madam profesorkou Anseiolou, se mi podařilo vypátrat toto.
Jednoho dne se na hradě objevil zničehonic záhadný obraz. Už to je veliký div, protože přece Bradavice mají ochranu proti přemisťování a nikdo se tam bez povolení nemůže dostat. Obraz prý snědl všem obyvatelům jména, a zbyla z nich jen počáteční písmenka. To musel být velice zvláštní obraz, fuj, že mu ta jména chutnala. Tím musel způsobit veliký zmatek! Prý chtěl, aby obyvatelé vyřešili jeho hádanku, která spočívala v tom, aby uhodli, co je na něm nakresleno. Nikdo na to nemohl přijít. Muselo to být velice obtížné a obraz se určitě škodolibě smál. Všichni kvůli tomu vstupovali do obrazu aby se podívali, co na něm je, pořádně. To přece muselo být strašně nebezpečné! Co kdyby se z nějaké tmy vynořil dravý dinosaurus? Bohužel už se mi nikde nepodařilo zjistit, kdo hádanku vlastně vyřešil. Prý tam ale byly nějaké protiklady – světlo a tma a tak podobně. Poté, co obyvatelé jeho hádanku vyřešili, už o něm nikdo neslyšel. Kdo ví, třeba se k nám ještě někdy vrátí….
Alanise Olien Harlin
........................................
Den obrazů
zjišťoval jsem to poměrně dlouho a prošel jsem mnoho archivů a vůbec mi nebylo jasné proč se tento den nazývá dnem obrazů, dokonce jsem zavítal do mudlovských knihoven, zdali se snad nějaká zmínka nenalezá zde, nic, až jednoho dne jsem mluvil se svým přítelem Peterem Sviterem, který mi všechno hezky povyprávěl:
"Už ono ráno bylo velmi pochmurné, boleli mne všechny kosti v těle a ani vstát se mi pořádně nechtělo. Pořadně mne probral až jekot mého spolubydlícího, který přiletěl že se ve Velké síni probudil ten prastarý zaprášený obraz. To mne samozřejmě velmi zajímalo, však mne znáš Phosi", vyprávěl mi Peter velmi zaujatě. A já jsem marně pátral v paměti a vybavoval jsem si Velkou síň... prastarý zaprášený obraz? Na žádný jsem si totiž nepamatoval. Ani na prastarý, ani na zaprášený, natož pak na prastarý a zaprašený obraz! Nicméně Peter pokračoval: "Tak jsem přiletěl do Velké síně ještě v pyžamu, aby mi něco neuteklo a zrovna v tu chvíli obraz pohltil jednu z mých kamarádek Elerin! Ihned jsem hledal bibi (pozn. editora: její nejlepší kamarádku a mimo jiné i Petrovu velmi dobrou kamarádku). Nikde jsem ji nemohl najít, tak jsem se všech ptal co se stalo a pár lidí mi potvrdilo, že se ten prastarý obraz probral po sto letech a už do ní proniklo několik studentů mj. právě Elerin a bibi. Slyšeli jsme pouze vzdálené hlasy z obrazu a slyšeli jsme nějakou poradu a pak nějakou hádanku a pak další poradu a další hádanku, jakoby studenti uvnitř museli hádat nějaké hádanky, aby byli puštěni zpět ven do hradu. Po několika hodinách hádání se objevila otázka na kterou nemohli přijít a hrdinná madam Letitia te Tiba se rozhodla vrhnout vstříc spárům nevyzpytatelného obrazu a pomoci studentům, sám jsem u toho byl! Nakonec jim pomohla a zachránila tím školu a právě proto se slaví tento den, na oslavu tohoto hrdinského činu'", uzavřel tuto krásnou historku Peter.
To vše co se mi povedlo zjistit, bohužel v historických análech jsem nenalezl jedinou zmínku, tak mi muselo stačit pouze očité svědectví, což je v podstatě ještě lepší než psané slovo, protože jsem mohl cítit i emoce zúčastněného, což se na papíř přenáší velmi špatně, ale bylo vidět, že je na tento den velmi hrdý.
Phosgen Crestfall
........
Artefaktórium - mluvící postel:
Ani jsem se na to postele nechtěla ptát, ale jednou jsem zaskočila na ošetřovnu, abych navštívila nemocné. Ležela tam jenom madam Ansí, kterou trápí jakási modrá tečkatost, kterou si dovezla z Francie. Madam spala, tak toho se mnou moc nenamluvila. Místo ní se ale ozvala postýlka. Zkusila jsem se jí na pár věcí zeptat. Tady máte její příběh.
Tancujúce postavičky:
Veselá šnečí ulita:
Malovaný šnek:
Vrabčie mená - rodokmeň:
Sbírání mušliček:
Hrad z písku:
Mapa stránek